Make your own free website on Tripod.com
V pohnutých listopadových dnech devadesátéhošestého roku se skupinka mladých ctižádostivých studentů spojila v jedno mohutné literární těleso, jež posléze vdechlo život nyní již legendárnímu (zejména díky mohutné reklamní kampani :) časopisu XE! Ten se zásluhou nesmírné otcovské péče jeho autorů během cca. pěti minut vypracoval na momentálně nejlepší funkční časopis Masarykova gymnázia. Tento statut si udržel až do dnešních dnů (16.9.1998), jelikož konkurenční časopisy díky svým prudce komerčním zaměřením postupně uvadaly, až je pohltila hniloba, prorůstající z nečinného redakčního jádra. To časopisu XE! ovšem nehrozí. V současné době se s intenzivním vypětím dokončuje již třetí číslo (to je více než jedno číslo na rok!!!). Bohužel nově vytvořené soubory pravidelně přibalujeme do RAR archívu, který je zakódován pod heslem, které nikdo z nás nezná. To je důvod, proč funkční exemplář třetího čísla pravděpodobně nikdy nespatříte. Stejně jako my. Ale nepředbíhejme.
První číslo neslo známky nesmírného nadšení a mladické budovatelské vášně. Ač se všechno nepodařilo hned napoprvé (první číslo bylo nejdříve nedopatřením vydáno s nekorekturovanými texty, díky čemuž se v textech objevovala slova jako "erubce" nebo "Mychal"), je již toto číslo neklamným znamením, že budoucí šéfredaktor (a současně zakladatel celého projektu XE!) Lukáš Duffek měl při výběru redakčního jádra šťastnou ruku. Coby hlavní článkodojiči byli vybráni studenti Michal Hajdík, Libor Čapák a Lukáš Vychopeň a dlužno poznamenat, že se se svým nelehkým údělem vypořádali opravdu svérázně.
Druhé číslo přineslo zvukovou kulisu (včetně neopakovatelného šéfredaktorova úvodního výkřiku) a daleko větší množství článků, které podstatně překonaly již tak vysokou laťku, nastavenou v čísle 1. Nově se objevují rubriky Dezerce (inzeráty) a Dopisy čtenářů s prvními nesmělými výtvory našich čtenářů. U recenzí se objevilo více obrázků a časopis se celkově posouvá o nějaký ten parsek dále.
Dlužno dodat, že i přes vysokou (vlastně nejvyšší možnou) kvalitu časopisu jako samostatného celku se v některých článcích objevovaly chyby. Někdy i megachyby. Nejednalo se o provokativně laděné pravopisné hrubky či hrouby, ale o nedostatky ve "slohu" či totální nesrovnalosti autorů. Bylo to ovšem dáno zejména hektickým tempem, kterým jednotlivá čísla vznikala.
Základní výhodou časopisu byla jeho snadná dostupnost. Každý, kdo měl doma funkční počítač typu PC (díky časové tísni nebylo doposud možno předělat funkční jádro XE! na jiné platformy, ačkoli se uvažovalo o mnoha alternativách typu Atari 800 XL, Sharp MZ100 a jiné soudobé hi-end stroje) a disponoval nějakou -pokud možno funkční- disketou, si mohl v klidu a pohodlí svého domova pročítat nejnovější zprávy z počítačového světa. Pokud už hovoříme o technických parametrech, nesmíme vynechat fakt, že XE! bylo optimalizováno pro systém MS-DOS, pod kterým běhá většina standardních programů staršího data výroby. Možnost naprogramovat toto dítko pro Windows95 byla rezolutně zamítnuta všemi čtyřmi autory. Všichni totiž zastáváme názor, že výše zmiňovaný systém tvoří z jinak bezchybně fungujícího počítače nehybnou trosku. Co se týče programové stránky - veškerý kód zajistil náš šéfredaktor Lukáš Duffek. O grafickou stránku se starali všichni společným dílem, tzn. každý kdo mohl, přinesl svou trošku do mlýna.
Kdyby třetí číslo někdy vyšlo, bylo by z dosavadních čísel suverénně nejlepší. Spousta malých vylepšení a moře vychytaných much bohužel doposud zůstalo v nedodělané beta verzi s několika chybějícími články. Redakční jádro časopisu totiž odešlo studovat na vysoké školy a došlo k tomu, k čemu dojít muselo > k definitivnímu konci...


(c) FK & CTF 1998

P.S.: Neberte to tak moc vážně :-)